14. Milešovka

Mlhavá Milešovka … 200 slov na „M“

Míříce mezi maštale malého městečka Milešov, míjíme malebný mlýn. Monstrózní milešovská myslivna, montovaná minulou monarchií, momentálně městná množství meditujících marodů.
My musíme makat. Milešovka motivuje mnoho misí mimořádnými megavýhledy. Mimochodem Máchovo milešovské memoáry motají makovice mnohaletým milovníkům mystifikace.
Momentálně mrholí. Morbidní mlha mrazí. Mastíme milešovskou magistrálou mezi mlžné mraky. Malomyslně mlčící míjíme mapaři malovanou modrou. Možná mezi mlhavými mraky mešká monument milešovské meteostanice. Meteorologičtí mistři měří místní metelice, mimořádné monzuny, množství mlhavých mraků. Mžourám minihledáčkem Minolty. Musím mít milešovskou momentku. Mate mě mlha. Mačkám mačkátko. Momentku mám!!!
Milešovka má malinkatý motorestík maskovaný mimo možné magistrály. Mlsajíce milovaný místní Máz, mimoděk majitele motorestu mžourám mlhavě. Musím mazat, máme Michalovicko-Malíčský masopust.
Makajíce milešovskou magistrálou míjím monumentální mužíky. Morduje mě mizerný meniskus. Málem mdlím. „Mama míá!“ Mnohahodinový masopustní majáles mě mučí. „Moment! Minutku!“, mrštně mizím mezi míhajícími maskami. „Musím mít milešovskou momentku!“. Můj Mac mě mate. Místo mistrné momentky mapující mnou mordovaný maxivrchol, mám mlhavý maglajz.   Mezi mnoha mokvajícími materiály můžu mít, myslím, modurit. Mudrujíce, modeluji maketu Milešovky. Mezitím maluji modravou megakulisu milešovských minihor.  Mezi místními manažery mám mimořádného mistra motivovaného Michelinskými megakalendáři. Megakulisu mu městnám mezi mrmlající michelinské modelky, Možná mi mezi Moprem, Muškátem, Malagelem, mázne mojí Minoltou méně mlhavou milešovskou momentku.