18. Deblík

Deblíkovská ďaha  … 150 slov na „D“

Docela dlouho dumám, dát-li Deblík diretisimou. Důlní družstvo dosud dělá do Deblíku dutiny. Důlní dělníci do děr dávají dynamit. Definitivní dílo dokonávají děsivými detonacemi.

Dopoledne, dvacátého druhý, dělníci, doufáme, dobírají dovolenou. Důvěřivě dorážíme do dolních disproporcí devastovaného dolu. Diretisima, dolámaná dělníky, dobyvatele děsí.
Dlouho dupeme dokolečka. Dezorientovaní drbneme dvojité dráty. Duchaplně dojdeme do dvorany dolu. Dost depresivní dojem.
Dýchavičně Deblík dolezeme. Docela dobrý dohled. Dohlížíme do Dubice, dokonce do dokořán dovíraných dveří diecézního dómu. Duchovní dopřává dopolední dohřešení dozajista dbalé delegaci.
Drobný déšť doporučuje dojít dolů. Dramaticky dokulháme do dvorany dolu.
Doprkvančic! Dole dýmá dodatečně dovrtaná ďoura. Debilní darebák dosluhoval dvanáctihodinovou důlní dřinu. Dýmající doutnák dráždí. Dopočítáváme:  „Deset, devět … !“ Děsná darda doslova decimuje.
Dozvuk detonace děsí dělníky, dostavující dlouhodobě diskutovanou dálnici.
Definujeme dost dlouhý dolet. Dokonce doplachtíme do Dubice. Domodlívající deputace dokončuje duchovní dialog.
Ďábelský dopad dobyvatelů Deblíku doprostřed deputace, doplněný deportací devíti divočáků, duchovně dbalé dozajista decimuje.

Napsat komentář

komentář