4. Ovčín

Ovčín … 150 slov na „O“

Osmadvacátého odpoledne odhodlaně odcházíme obejít Ovčín. Odmítaje oběd, obdivujeme oválný ovčínský oprám, odvodňující okolní oblast. Ospalí okouni okounějí, oschlý orobinec obráží. Oprám obklopuje osm odrostlých olší ovázaných opentlením od ozelenalého otrapy obkročmo okupujícího ošumělou olši. Otrapa obezřetně obhlíží obtěžující obecenstvo. Oslovíte-li otrapu, odříká odvěké osudy Ovčína : „Onehdá, obsadili ozbrojenci oblast okolo Ohře. Obyvatelé obsazených osad ostrouhali. Odevzdávali okupantům obilí, ovoce, ocintky od oběda“.
Ovšem obrostlý ostroh Ovčína odjakživa okupantům odolával. Osadníci, odedávna osidlující Ovčín, odhodlaně odkameňovali okolí. Odlámanými odštěpky obskládali ohrážky omezující odejít ovcím. Opakovaným odklízením oblázků obehnali obyčejný Ovčín obrovským opevněním.  Ostatně opevnění oklamalo ozbrojence okupující okolí. Osmitýdenní obléhání Ovčína ozbrojenci odstonali. Otráveně odtáhli, outlí od ohladovění, opruzení od ošemetného osedávání oblázků.
Ozbrojence odzbrojili okounějící obličeje obtloustlých obránců obden omaštěné od ovčího ovárku. Obránci obyčejně okolo oběda obětavě ovečky obětovali. Obránce odrovnali ostentativně odhazovanými ohlodanými opečenými ostatky ovcí. Od omotání opentlením ochránil oba ohromené obdivovatele ovčák obtěžovaný oříškem.

Napsat komentář

komentář