José Rizal – rekonstrukce události před 130 lety

Profesor Blumentritt se svojí rodinou na společné procházce Litoměřicemi s José Rizalem a Maximo Violou

Přesně po 130 letech, v sobotu 13.5. 2017, zavítal do Litoměřic José Rizal se svým společníkem Maximo Violou, aby s rodinou svého velkého přítele profesora Ferdinanda Blumentritta uskutečnili procházku po památných místech tehdejší návštěvy.

Následně se i vy můžete stát účastníky jedinečného potulného divadelního představení, kde nikoliv herci se chodí představit se svými rolemi před publikum na prkna znamenající svět ale kde naopak diváci urputně následují herce běžně opouštějící pódium, aby stihli další dějství, odehrávající se po předem určené trase kdesi ve městě.

Zastavte se a poseďte na bývalém nástupišti železniční trati (dnes skvělé posezení u kávy v kavárně “Káva s párou” a zasněte se do doby před 130 lety … 

Tehdy z Drážďan přijela po jednokolejce parní lokálka, která s sebou přivezla filipínského doktora José Rizala se svým společníkem Maximo Violou do náruče rodiny pana profesora Blumentritta … a teď už následujte akční pochodový děj :

I. dějství – Příjezd José Rizala na bývalé nádraží (dnes Kavárna “Káva s párou”) a přivítání s rodinou profesora Blumentritta

Blumm :
Vlakem z Drážďan v třináct třicet, na nádraží bude vjíždět …
ten, koho jsem roky ctitel, z Filipín … můj velký přítel.
Už pár let si píšem spolu, teď sednem k jednomu stolu.
Jede za mnou přes půl světa, Zahrada Čech pro něj vzkvétá.

Pozor dej, Rózo, na děti, na koleje ať nevletí.
Výpravčí už mocně píská, z mašiny už pára tryská.
Zastaví zde u kapličky, nasadím si své brejličky
Ať přítele zdáli poznám, v Německu prý vydal román

Hleďte, ten co z vlaku slízá, je spisovatel José Rizal,
S panem Maximem Violou, co pomohl mu se školou.
Netlačte se tolik, děti, počkejte si na přijetí.
Milá Róso, to jsou oni, co si dlaní oči cloní.

Rizal :
Tak tohle to je Leitmeritz, zde končí stopa kolejnic.
Na soutoku Labe s Ohří, žijí samí lidé dobří.
Pozval nás pan Blumentritt, největší z místních celebrit.
Poznávám ho i z té dáli, přítele, co jsme si psali.

Srdečně zdravím příteli, vidíme samé kostely
Zdali je to vůbec možné, že je město tolik zbožné.
A že jsme jako křesťani u vás tolik vítáni.
Opravdu nás to moc blaží, přivítat se na nádraží.

Rósa :

Zde Fridrich, Konrád, Dolores, maj´ o setkání interes.
Už milý pane doktore, čtou vaší knihu „Tangere“.
Kde píšete o svobodě, o jednotě, o národě.
Že v pravdě, lásce měl by žít, váš celý filipínský lid.

Viola :
U nás hrozí revoluce, José Rizal by byl vůdce
Ved´ by národ ke svobodě, vše by bylo o dohodě.
Ale že je humanista, rád poznává nová místa
Prý se skvěle žije tady, … pod Řípem, kde rostou sady

Blumm :
Uvěříte všem těm zvěstem, až provedu vás celým městem.
Od soutoku pod nádražím provést vás se vynasnažím
Kol tunelu mám já plány, přivésti vás na parkány
Připojte se, určím směr, jdem´ za pár minut na sever

II. dějství – Výstup podle železničního tunelu na městské hradby, které nesou název “Parkány José Rizala” a kde je umístěna Rizalova busta

Blumm :
Tož pohlédněte z parkánů, na ostré vršky vulkánů
Kde za kopce se slunce noří, tam je České středohoří.
Nejvyšší je Milešovka, metrů víc jak osmistovka
Větry na ní nejvíc dují, na západ tam mraky plují.

Rizal :

Tady bych chtěl míti bystu, na počest všech humanistů
Co to vždycky myslí skvěle, nežli je uvězní v cele.
Revoluce v srdci hoří, jak západ slunce v Středohoří
Až zavřou mě, tak v tmavé kobce, vzpomenu si na ty kopce

Až budu psáti svojí milé, že chtěl jsem míti vzletné cíle
Vtěsnám do několika vět, že chtěl jsem spasit celý svět
Zemřu asi velmi mladý, ránou z pušky, od armády
A až padnu mezi mechy, vzpomenu si na vás, Čechy.

III. dějství – Vystoupení u hotelu Salva Guarda (bývalý městský úřad, kde byl José Rizal přijat litoměřickým starostou) a kde je další Rizalova busta

Blumm :
Teď došli jsme na náměstí, kde je vlídno … toť je štěstí
Pod podloubím bude bysta, Rizal jako humanista
Sešli jsme se starostou, uvítal nás se vší poctou.
A i v knize hostů města, máme podpis, žádná gesta.

Rizal :
Přesto musím dáti gesto … Litoměřice jsou krásné město
Pod věží tvaru kalichu, mi bylo trochu do smíchu
Než ochutnal jsem místních vín, po kterých přišel těžký splín
Ty Žernosecké vinice, však chutnaly mi nejvíce.

Máte tu krásné muzeum, kde k vidění je lidský um
Obdivuji tolik práce, co vytvořily generace.
Poučit se z historie, je lepší než číst beletrie.
A támhle býval hotel Rak, kde přespával jsem … kdoví jak.

IV. dějství – Setkání u školy Na Valech, kde pan profesor Blumentritt dělal ředitele a kde je v parku před školou umístěna jeho busta 

Blumm :
Tu na reálném gymnáziu, pro své žáky hlavně žiju
Vychovat je s láskou k vlasti, k rodině, jež je součástí
společného žití státu v pokroku a žádném zvratu
dávat dětem velkou šanci, prožít život v toleranci

Rizal :
Profesore Blumentritte, to jste trefil, však to víte
My Filipínci v útlaku, chceme uvěřit zázraku
že Španělé se s námi sbratří, budeme žít, jak se patří
Na počest tomuto místu, měl byste tu míti bystu.

Po svém příjezdu do Manily, vybuduji, seč mám síly
Školu podobnou té vaší, kde se všichni žáci snáší
Kde se snoubí humanita, naděje a aktivita
Už teď vezměte na zřetel, že tam budete ředitel

Profesor Ferdinad Blumentritt (1853 – 1913)

Je znám na Filipínách pro blízké přátelství s filipínským národním hrdinou dr. José RizalemBohatá korespondence mezi nimi poskytla důležitá historická fakta o Rizalovi, který je nejvýznamnější osobností filipínských dějin.

José Rizal, který v Manile studoval folozofii a medicínu, pokračoval ve studiu v Evropě.Při svém spočinutí v Německu si intenzivně dopisoval s profesorem Ferdinandem Blumentrittem, ředitelem litoměřické reálky a v té době asi největším znalcem Filipín (ve své době vydával skvěle nastudované stati o Filipínách, ač tuto zemi nikdy nenavštívil). J. Rizal velmi toužil po setkání se svým milým dopisovatelem, což se uskutečnilo 13.5. 1887. Toto srdečné přátelství vydrželo do konce života.

V. dějství – Setkání před muzeem ve věži Česko-filipínského přátelství, kde je instalována expozice ke vzpomínce na filipínského národního hrdiny José Rizala

Blumm :
Filipínci Čechy znají, stejný klín i vlajky mají
Červená i modrá, bílá vlajky naše obarvila
Tak na památku přátelství, ať muzeum se u nás skví
Pohleďte, zde v této věži, filipínské věci leží.

Rizal :
V tomto domě pod hradbami, vzpomínkami budu s vámi
Chraňte si svou historii, před vetřelci, před Unií
Buďte soudržným národem, mezi západem a východem
U nás se mi o tom zdává, že můj lid má stejná práva¨¨

Expozice muzea bývá veřejnosti běžně otevřená přes léto (červenec – srpen). Bližší informace o otevírací době získáte v Infocentru na Mírovém náměstí v Litoměřicích

VI. dějství – Rozloučení José Rizala s Litoměřicemi a jeho odjezd na Filipíny, kde při revoluci položil svůj život za svobodu filipínského lidu

Blumm :
Tak jsme zpátky na nádraží, jedeš domů, do plantáží
Kde Španělé tvůj drahý lid až do krve chtějí dřít
Jestli se národ podrobí, čeká vás těžké období
Snad tvé názory z Evropy, někdy někdo pochopí

Rizal :
Tak se loučím, milý brachu, v srdci mám však plno strachu
Nechci být příčinou vzdoru, mám se před tím na pozoru.
Radši všechno řeknu básní, lepší časy, že se jasní
Děkuji, žes´ mě provázel, věřím v lásku k pravdě, odvaze

Řek´ Filipíncům, co si myslí, že můžou býti nezávislí
Musejí jen tomu věřit, hrozně chtít a hrdost střežit
Však semlela ho revoluce, jako svého lidu vůdce
Jeho zbraní bylo slovo, vyjádření básníkovo

I když nikdy neměl pušku, pro Španěly byl za rozbušku
Co zažehla revoluci, ve svých básních, ve svém srdci
Tak střelili ho do týla, snad vtělil se do motýla
Se svojí duší nevinnou, je José Rizal hrdinou

José Rizal (1861 – 1896)

Národní hrdina Filipín, básník a prozaik. Jeden z prvních očních chirurgů v celé jihovýchodní Asii. Nejvýznamnější postava filipínského hnutí za nezávislost a osvobození od španělské koloniální nadvlády. Za své vlastenecké aktivita byl popraven. Výročí jeho smrti 30.12. 1896 se stalo státním filipínským svátkem.

Bližší podrobnosti k cestě José Rizala srdcem Litoměřic naleznete v penzionu Dubina na informačním pultíku. Skládací mapu s průvodcem po trase v Litoměřicích, publikaci o José Rizalovi, mapu a turistické informace o Filipínách.

Created by Jirka Háček.cz | © All Rights Reserved