13. Milešovský Kloc

Milešovský Kloc … 150 slov střídavě na „M“ a „K“

 Mnozí kolemjdoucí mílovými kroky mířící k Milešovce, kopec Milešovský Kloc minou. Kolikrát mudrují, když mžourají kukadly mezi kopce. Majestátní kopec Milešovský Kloc má kouzelnou magii. Kolemjdoucím mnohdy kamsi mizí.  Kolikrát mapy klamou malátné kabrňáky, mermomocí klopýtající mezi kameny.
Magistrála, která měla končit majestátním krasohledem mezi kopce, mimoděk končí mezi klestím. Mezitím krutě mrholí. Katastrofální mlha každého mrazí.
Malým kompasem můžeme korigovat markantní kraviny mistrně kolorované mapy.
„Kruci!“, mapaři kreslená modrá kolikrát mizerně koliduje. Mapy klamou.
Koneckonců máme kola. Můžeme komunikaci mezi kopci mimořádně krátit.
Městnáme kola mezi klestí. Musíme krpálem Milešovského Kloce mastit kolmo.
Mimořádná kravina. Mazlavá komunikace moc klouže. Moderní kola mimoděk kapitulují. Mrskneme koly mezi klády.
Minihustilkou klestíme mezeru kapradinami. Maliní krutě moří kolena. Místo komunikování mlčky koukáme.
Mlha konečně mizí. Kopec malátně koříme. Mocně krápe. Mokneme. Koneckonců musíme kultivovaně mizet. Krátíme mistrně komunikaci mezi kameny. Mokré kecky mimořádně kloužou. Marně křičíme. Kloužeme morbidně. Kopec Milešovský Klouz máme.