16. Kubačka

Kubačka … 150 slov na „K“

Kameníci kuchají kolikaletí kovovými klíny kopec Kubačku. Kvůli kultivování kodrcajících komunikací, kradou kopci karavany kolových kolosů kvanta krychlových kubíků kameniva. Kompresory, kvůli kterým kritizují kravál kolemjdoucí, kvílí kadencí kulometu.
Konsternovaně kráčíme kosmickou krajinou kořit kopec. Klopýtáme kolem kráterů kazících kdysi krásnou kulisu. Koridor, kterým klikatí krajská komunikace, kopíruje kaňon. Kuloárem klesá ke kotvišti.
Kudrnatý kápo, kterému kryje kebuli kšiltovka, kutá kusy kamení kilovým kladivem. Korzujíce kolem, komisně kývneme. Kličkováním kolem kupek kamenů kazíme kápovi kruhy. Konsternovaně koulí kukadly, kterak křepčíme kolem. Ksichtícímu kakabusovi konejšivě kyneme.
Kabonící kopáč kvapem klátí kandelábr. Kusem kouřícího kabelu, který křečovitě kousl, krouží kolem kebule. Kopáčovo konání kvalifikujeme katastrofálním konfliktem.
„Křach!“, kabelem křísnul koudel, kterou kameníci konají každodenní kanonádu kypřící kopec. Krupobití kamenů kosí kmeny kaštanů. Kýchajíc kouř, klopýtáme kaskádou křivolakých kořenů kamsi ke Kletečné.
Konečně klid. Kysele koukáme, kterak kopec Kubačka kajícně kapituluje.
Kde kdysi kraloval, krášlí krajinu kultivované kilometrové kamenité kurty.
Konstatujeme konec kopce.