pár povídek z knihy – „S“ jako Sázava

Symfonické souznění … 500 slov na „S“

Stanice Sázavská Světlá. Slunečná srpnová sobota. Se supějícího sentinelu sestoupilo spořádaně sexteto stísněných sboristů slavného symfonického spolku „Sibyla“. Sentimentální sbormistr Slavoj svolal sezonní soustředění sboru se scénářem secvičit synkopické serenády společně se sjetím slovutných sázavských Stvořidel. Stranou starousedlíků se svorně shromáždili skladatel srdceryvných songů Sváťa, sezdaný se strojenou subretou Skarlet spolu se strachem své stradivárky svírajícím sólistou sboru Simonem. Stydlivý Simon soustavně smyčcem srovnává sarkastického seladona Stanislava, saxofonistu sboru, servilně svlékajícího sličnou sopranistku, sympatizující se sborem.
Sbormistr slabozrace skoukl skupinu skýtající se stmelit. Shromážděné slavnostně seznámil se svojí strategií: “Sledujte, semhle složené sklolaminátové skořepiny slouží spolehlivému splutí Sázavy.  Slyšte skladby stříkající splavů, synchronizující se souzvuky smáčených skluzů, slow-foxem splachovaných sešupů. Společnou souhrou synkopicky splyneme se sekvencí Sázavy. Staccato spějme spirituálnímu souznění!“ Skladatel Sváťa slabomyslně skandoval: “Sláva, Sybyle sláva!“, souběžně sakroval: „Safraporte, sublimovala Starorežná!“ Stanislav spiklenecky secvakl sanici. Skarlet současně sýčkovala: „Sváťo, sundej smoking, smáčíš si slabiny. Splávek srážkoměru slibuje spolku spoustu skvělých stmelovacích situací.
Sodoma! Seshora se Sázavou spustila strašlivá sběř. Santusák Spytihněv spunktoval spolek spařených spiťarů sjet Stvořidla. Společně se sčuchli se somrákem Servácem. Strašlivě sťatý, suverénně slíbil střískanému spolku sehnat samo sebou sklolaminátové slalomky, spolu se sjezdovým singlem. Se samolibým spolkem se svorně spolčil smrkáč Sigfríd.
Systematicky slopajíce spiritus se se scizenými slalomkami  sjezdařsky spustili se stupňovité stráně. Skokem strefili Sázavu, Sigfríd sloup síťového silnoproudu. „Sakra“, syknul Sigfríd : „svítá!“ Současně se smekla síťovka se sedmičkami slivovice. Skleněné střepy se stékajícími slitky spolkla Sázava. Spytihněv strastiplně smeknul sombréro se slovy: „Slyšte signál SOS! Spláchlá slivka – skončená spářka. Sežeňte svižně slopání, sice scípnem suchem!“
Strachy skoro střízliví Suchánci shůry spatřili soulodí sboristů symfonického spolku, svědomitě secvičujících serenádu. Smršť světležlutých sklolaminátových slalomek stíhaná scuklým singlem se semknutě sune strašně splenit spořádané soulodí synkopického sexteta. „Sláva, spasíme se!“, spontánně skanduje Servác, sadisticky svírajíc sundané sandále.  Slyšíce „Sláva!“, sebou sbormistr Slavoj se strachem smýknul. Současně strefený sandálem slabě sykl. Stupidní Spytihněv spolkl suchou slinu, schválně stříknul studenou spršku symfoňáku skrze své spolujezdce. Sígr Sigfried skóroval systematickým skrápěním schlíplých sborařů.  Spaření spiťaři se sápali Sváťovi sebrat sklenici Starorežné. „Spratkové!“, sípal Simon, současně smyčcem skolil skučícího Serváce. Spruzený Stanislav sejmul Spytihněva skládacím stojánkem. Sadistická svoloč stupňovala stříkání.
„Slitování!“, sténala soustavně smáčená Skarlet: „skončete souboj! Snad se sbratříme.“
Slunící sopranistka se stočila, schválně stydlivě skasala sukni. Sotva shrnula sámek spodničky, spiťaři strnuli.  Slintající Sigfríd skočil se singlem sedmkrát salto, stokilový Servác skomoleného stredla, Spytihněv složeného Salchowa. „Smír, smír!“, spontánně skandovali spražení spiťaři. Spokojíme se slzou slivovice, sklenkou samohonky, slitky Staropramene.
„Suchý sosák, setrvalá svízel!“, smiloval se samaritán Slavoj. Servilně se sklonil, sebral skutálený soudek se slovy: „Sledujte, soudeček skvostného Strážnického Savignonu. Smlsnete si.“ Spiťaři slastně shrábli soudek. Svorně stornovali semknuté sevření. Sakumprdum slopli soudek. Spařili se, servali se, sbratřili se. Splavný skluz střelhbitě snáší smečku sjetých santusáků spolu se srandovně salutujícím Spytihněvem směr sklářská sázavská Sázava. Seizmograf stenografuje stupnici sedm.
„Senzace! Sláva! Svorně sami!“, spokojeně se směje Slavoj. Slzející Stanislav spílá: „Ses scvoknul!
Savignon sviním!“ Slavoj smířlivě sděluje: „Sázavská serenáda se skvěle sladila! Sebranka sbalila soudek se skyslým samoserem.